Nejlepší drtič na ovoce 2024 – Test a průvodce výběrem

Drtič ovoce najde neocenitelné a nenahraditelné uplatnění při výrobě ovocných šťáv, moštů a při výrobě alkoholických nápojů z ovoce. V našem testu najdete nejlepší drtiče ovoce v současné nabídce. Za redakci doporučujeme drtič ovoce na vrtačku DON 20 s objemem 20 l.

Nejlepší drtič ovoce

Recenze Güde GOH 1500 – Nejlepší elektrický drtič na ovoce

Pro náročné

Typ: Elektrický | Výkon motoru: 1 100 W | Otáčky: 2 800/min volnoběh | Objem: 56 l | Hmotnost: 23 kg | Výkon: Až 600 kg ovoce/hod | Cena: 11 971 Kč

Potřebujete drtit velké množství ovoce? Připravit hory jablek k lisování? Samozřejmě to jde i s použitím ručních nástrojů, ale čeká vás pořádná a zdlouhavá dřina. Pro náročné použití je proto vhodnější sáhnout po elektrickém drtiči. Tento model od známé a osvědčené německé značky Güde patří k tomu nejlepšímu. Hodí se i pro profesionální užití. Máte pálenici či jinou výrobnu? S tímto drtičem můžete za hodinu zvládnout rozšrotovat i 600 kg ovoce. Vynikající výkon.

Güde GOH 1500 je masivní přístroj vyrobený z ušlechtilé oceli odolné vůči korozi. Násypka má objem až 56 litrů. Celková hmotnost přístroje činí 23 kg. Je mimořádně stabilní. Dosahuje však stupně krytí proti vodě a prachu pouze IPx1, což je jen nízká ochrana. Zařízení disponuje elektrickým motorem o výborném výkonu 1 100 W/P1. Na volnoběh dosahuje rychlosti otáček až 2 800 za minutu. Napájí se z klasické 230 V zásuvky. Zařízení má i bezpečnostní snímač.

Celkové rozměry přístroje činí 440 × 345 × 1.280 mm. Navzdory výkonnosti tedy nejde o nijak extrémně rozměrný přístroj. Hlučnost 87 dB taky patří ještě mezi snesitelné. Přesto doporučujeme použít pomůcky pro ochranu sluchu. Tento kvalitní drtič na ovoce je celkově dobrou volbou i pro profesionální použití.

Recenze Drtič na ovoce DON 20 – Vynikající drtič ovoce na vrtačku

Zlatý střed

Typ: Drtič na vrtačku | Průměr: 38 cm | Objem: 20 l | Hmotnost: 8,5 kg | Materiál: Kov, plast | Cena: 7 239 Kč

Tento výborný a objemný šroťák na jablka využijete v sadu i na zahradě a hodí se i pro náročnější použití nejen v rámci hobby sféry. Drtiče na elektrickou vrtačku jsou velmi chytrým kompromisem mezi přímo elektrickými drtiči a čistě ručními modely. Jsou praktické, vysoce efektivní. Tento šroťák nabízí výborný objem 20 l.

Nádoba drtiče je vyrobena z nerezového plechu, který je netečný vůči ovocným kyselinám, zcela hygienický, zdravotně nezávadný a odolný. Nádoba má kovový sokl, který zajišťuje perfektní stabilitu. S pomocí běžné elektrické vrtačky, do níž upnete drticí nástavec, můžete rozemlít až 8 kg ovoce na jeden „zátah“. Vrtací nástavec prochází víkem s bajonetovým polyethylenovým uzávěrem. Tento šroťák umožňuje drtit i tvrdší plody, jako jsou jablka, vcelku – bez předkrájení. Vhodný je i pro farmáře a zemědělské producenty. Splňuje všechny potravinářské normy.

Celkové rozměry drtiče činí 38 × 36 × 56 cm při hmotnosti 8,5 kg. Šroťák lze tedy stále považovat za skladný a snadno přenositelný. Kvalitní zpracování zajistí dlouhou životnost. Velmi dobrá a efektivní volba.

Recenze Royal Catering RCWP-7CR – Ruční drtič ovoce za dobrou cenu

Levný základ

Typ: Ruční drtič/mlýnek | Objem: 7 l | Hmotnost: 4,6 kg | Materiál: Nerez, železo, dřevo, hliník | Násypka: 33,5 × 30,5 cm | Cena: 2 699 Kč

Tento kvalitní, menší ruční drtič ovoce klasického typu velmi dobře poslouží pro drcení ovoce a jeho přípravu pro lisování moštů a šťáv. Jde o poměrně kompaktní model dodávaný v demontu. Montáž je velmi snadná a tento šroťák na jablka nezabere nikde moc místa. Při rozměrech pouze 33 × 57 × 25 cm má však stále velmi slušnou kapacitu 7 l.

Ústí násypky má komfortní rozměry 33,5 × 30,5 cm, takže sem snadno vsypete jablka, hrušky nebo jiné ovoce ke zpracování. Lze drtit i peckové ovoce jako broskve, mandarinky, třešně apod. Toto ovoce byste však měli před drcením vypeckovat. Vnitřní mlýnek je masivní, odolný – z poctivého hliníku. Robustní konstrukci tvoří železo a ušlechtilá ocel. Šroťák je stabilní. Váží přitom necelých 5 kg.

Tento nástroj potěší i pohodlným ovládáním s ergonomickou rukojetí. Jde o velmi kvalitně a poctivě zpracovaný model, u kterého můžete očekávat velmi vysokou životnost i při častém použití. Hodí se pro hobby i náročnější použití. V neposlední řadě potěší velmi příznivou cenou.

Nejprodávanější kráječe a drtiče na ovoce

Jak vybrat drtič na ovoce?

Drtiče ovoce, ať už ruční nebo elektrické, mohou skvěle posloužit při zpracování i velkých objemů ovoce. Jak fungují? Jak je využít? A jak vybrat tu nejlepší variantu?

Typy drtičů a další nástroje na zpracování ovoce

Elektrický drtič na ovoce

Elektrické drtiče ovoce jsou vhodné pro náročnější zájemce, kteří se chystají zpracovávat spíše větší objemy zejména tvrdších plodin (jablka, hrušky,…) na výrobu moštů apod. Práce s elektrickým drtičem je rychlá a efektivní.

Elektrický drtič ovoce mívá typicky vyšší rourovitou násypku, obvykle z nerezové oceli či jiného ušlechtilého kovu, který je zdravotně nezávadný a hygienický. Drtiče disponují elektromotorem, který pracuje při vysokých otáčkách (běžně kolem 2 800 ot./min na volnoběh) a výkonu přes 1 kW. Za hodinu je pak možné zpracovat i několik stovek kg ovoce. Tyto drtiče běžně stojí mezi cca 6 až 15 tisíci Kč. Nevýhodou je např. vysoká hlučnost, ale i rozměry a nutnost dostupnosti el. sítě.

Drtič na vrtačku

Tento typ drtičů je v současnosti poměrně populární. Dá se použít pro domácí přípravu ovoce na mošt a následné pálení či kvašení. Zpracovat lze i poměrně slušné objemy. Drtič tvoří nerezová nádoba, velký hrnec, se speciálním uzávěrem (často bajonetovým). Z víka vystupuje speciální nerezový nástavec, který se upne do běžné el. vrtačky. Tyto šroťáky mohou mít objem kolem 20 l a více.

Můžete však i improvizovat a pořídit si jen samotný nástavec na drcení ovoce na vrtačku. Ovoce pak rozdrtíte v jakékoli kádi, plastovém či jiném sudu. Nástavec stojí jen pár stovek Kč. Existuje i jiný typ drtiče na vrtačku. Ten konstrukcí připomíná více ruční drtič, jen je možné otáčení zajistit pomocí vrtačky.

Ruční drtič na ovoce

Jde o klasickou podobu drtiče. Tvoří ho trychtýřová kovová násypka se dvěma mačkacími válci na dně. Drtiče mohou být různě velké, nejčastěji se však vyrábějí modely, které pojmou cca 7 l ovoce. Drcení se provádí pomocí boční ruční kliky. Drtiče mohou mít i nosný ocelový rám nebo nohy.

Tyto drtiče jsou osvědčené. Cena se nejčastěji pohybuje mezi cca 1 200 až 5 000 Kč. Důležité však je, aby byly použity odolné materiály. Někdy se tyto drtiče prodávají v sadě s klasickým ručním lisem.

Ruční lis na ovoce

Ruční lis na ovoce je tradiční nástroj, který tvoří dřevěný laťový koš a ocelová páka, kterou se otáčí proti středovému šroubu, čímž dochází k tlaku na ovoce. Mošt vychází vespod výlevkou. Materiálem koše je často bukové, případně dubové či akátové dřevo. Používají se nezávadné laky a materiály.

U tohoto základního typu lisu je nutné použít dřevěné podkládací hranoly, což je o něco pracnější. Taky lisování je fyzicky náročnější a zdlouhavější. Lisy jsou však cenově dostupnější a lehčí. Existují varianty i prakticky „stolní“ – tedy malé s objemem jen např. kolem 3 až 6 l. Stejně tak však můžete pořídit velkoobjemový lis na několik desítek litrů. Ceny menších lisů přitom začínají už od cca 1 000 Kč.

Rámový lis

Princip je zde stejný jako u ručních lisů, jen je zde ocelový rám, kterým šroub prochází. Není tak nutné používat hranoly. Rám je odklápěcí pro přístup k ovoci. Práce je poněkud efektivnější. Existují i moderní domácí nerezové varianty, obvykle na malý objem (2 až 6 l). Dřevěné modely mívají objem koše spíše od 6 či 9 litrů. Ceny jsou trochu vyšší než u základních ručních lisů.

Hydraulický lis

Nejvyšší verzí klasického lisu je hydraulická varianta. Opět je základ stejný jako u ručního. Obvykle ho tvoří dřevěný koš a rám. Navíc se však dovnitř vkládá tzv. hydraulická panenka. Hydraulický zvedák s přítlakem i 2 až 5 tun (záleží na objemu). Tyto lisy na ovoce jsou vhodné pro náročné použití a zpracování velké úrody. Běžné jsou modely o objemu 50 i více l.

Další typy zařízení na zpracování ovoce a zeleniny

Zejména pro malé objemy ovoce (pár ks) není jistě nutné pořizovat tradiční lis či drtičku. Existují ruční stolní mlýnky na ovoce (odšťavňovací mlýnky) a použít lze samozřejmě modernější zařízení v podobě elektrických odšťavňovačů, smoothie makerů, mixérů či příslušenství ke komplexním kuchyňským robotům.

Jak pracovat s drtičkou?

Drtiče na ovoce využijete především při výrobě nejrůznějších ovocných šťáv a moštů, které se pak následně dají nejen přímo konzumovat, ale i různě dál zpracovávat. Zejména na alkoholické nápoje (viz níže).

Jak však z ovoce získat samotnou šťávu či mošt? Potřebovat budete šroťák čili drtič na ovoce a/nebo lis. Proč „a/nebo“? Velmi záleží na tom, jaké ovoce, v jakém množství a k jakým účelům budete zpracovávat. Například pro výrobu některých pálenek je možné použít kvas jen z nadrceného ovoce (i když kvas ze šťávy bývá kvalitnější). Nemusíte ho lisovat. Při zpracování menšího množství ovoce ho zase můžete jen pokrájet a obejdete se pro změnu bez drtičky. Totéž platí u měkkého ovoce, které je možné rovnou lisovat.

Nicméně drtička a lis tvoří velmi harmonický pár, a zejména náročnější zpracovatelé ocení obě tyto pomůcky. Ostatně jsou někdy prodávány i v setu.

Jaký přístroj vybrat dle zpracovaných plodů?

Na zpracování měkkých bobulových plodů, jako jsou maliny, ostružiny, rybíz, borůvky, jahody, arónie, angrešt apod., ale i jiné měkké plody vám postačí pouze samostatný lis. Toto ovoce se odšťavňuje velmi dobře i v domácích odšťavňovačích, stolních lisech či mlýncích a robotech a výtěžnost je u většiny poměrně slušná.

Lis může mít i menší objem. Pokud vynecháme smoothie makery a stolní elektrické odšťavňovače tak v případě klasického ručního lisu může většině běžných hobby uživatelů stačit lis při spodní části kapacity – kolem 3-6 l. Sklizeň domácí úrody těchto plodů obvykle nebývá tak masivní, aby byl nutný velkokapacitní lis. Navíc se s ovocem velmi dobře pracuje.

Jak zpracovat peckové ovoce?

V případě peckového ovoce je na místě jeho vypeckování či pokrájení před drcením a lisováním. Drcení může být na místě u tvrdšího ovoce, jako jsou meruňky. Např. třešně stačí vypeckovat a použít třeba i domácí odšťavňovač či robot. Ponechání pecek v ovoci samozřejmě není vhodné už kvůli možnému poškození ústrojí drtiče či odšťavňovače.

Jak zpracovat tvrdé ovoce a zeleninu?

Na tvrdé plody, jako jsou v česku oblíbená a hojná jablka, už budete ideálně potřebovat drtič i lis. Vhodné jsou ruční drtiče s nerezovou násypkou, ale velmi pohodlný je drtič ovoce na vrtačku – zvláště při velkém objemu plodin. Elektrický „automatický“ drtič mohou použít nároční zájemci, kteří zařízení používají intenzivně pro velkou úrodu anebo si chtějí maximálně usnadnit práci.

Na lisování je ideální klasický ruční košový dřevěný lis. Modely s rámovou konstrukcí anebo rovnou hydraulické lisy se opět hodí při zpracování větší úrody, protože práci urychlí a usnadní. Například jablka je vhodné před drcením i rozkrojit – na půl nebo i na čtvrtky.

Lze se obejít bez drtiče? Pokud zpracováváte jen malé množství plodů, pak ano. Lze ho pokrájet na menší kousky ručně. Ale výtěžnost lisování nemusí být taková jako u drcených plodů a lisování je fyzicky náročnější. Při správném drcení a lisování můžete z 1 kg jablek získat mezi 0,5 až 0,7 l moštu.

Jak vybrat jablka na mošt?

Vhodné je nenechávat plody určené pro moštování přezrát. Mohou být moučnaté a méně šťavnaté. Stejně tak vybírejte jen pěkné plody, které nejsou napadené hnilobou či vážně poškozené. Při zpracování nahnilých nebo už plíseň chytajících plodů se stav ovoce projeví nejen v chuti i vůni výsledného produktu (moštu či následného alkoholického nápoje), ale dostávají se do něj i jedovaté mykotoxiny, které jsou potenciálně vysoce zdravotně závadné.

Jak zpracovat hrozny?

Zpracování hroznů a výroba vína už je poctivé umění. Přesto lze plody vinné révy zpracovávat i podomácku. Tradičně se víno šlapalo bosýma nohama. Tento způsob lisování je ovšem extrémně zdlouhavý a fyzicky poměrně náročný. Dnes už se spoustě lidí nezamlouvá ani z hygienických důvodů. Jak na to „moderně“?

Za prvé je třeba říct, že pokud chcete hrozny zpracovat pro výrobu vína, je vhodnější lisovat je ze rmutu, nikoli celých plodů. Rmut vzniká namletím hroznů zbavených stopek a třapin. Na to lze použít klasický ruční drtič na ovoce, v profi sféře se už používají speciální vinařské „mlýnkoodzrňovače“ (mlýnkoodstopkovače), které mají poněkud odlišné ústrojí.

Rmut se potom často nechává ještě fermentovat (červená vína), zhruba 10 dní, přičemž se musí často míchat. A následuje lisování. Ideální je jednoznačně ruční, dřevěný košový lis na ovoce – tedy tradiční typ. Při větším objemu lze uvažovat spíše o hydraulickém nebo alespoň rámovém provedení, které práci usnadní a urychlí. Lisováním vzniká vinný mošt.

Proč si pořídit drtič na ovoce? Koncentrované zdraví v moštu

Šťáva se dá lisovat z nejrůznějšího ovoce s měkkou i tvrdou dužinou. V našich zeměpisných šířkách patří k nejtradičnějším výrobkům tohoto druhu jablečný mošt. Jablek je všude kolem nás hojnost, a když se vydaří rok, může jich na stromech vzejít značná nadúroda, až se větve prohýbají. V takovém případě je možné, že nestihneme ovoce zpracovat původně zamýšleným způsobem, nemáme prostory pro jeho uskladnění a nechceme, aby shnilo na zemi pod jabloní. Jednou z oblíbených možností je pak právě vyrobení přírodní jablečné šťávy neboli moštu.

Mošt vs. džus

Jaký je vlastně rozdíl mezi jablečným či jiným ovocným moštem a džusem? Džusy se běžně prodávají v obchodech, jde o průmyslově zpracované potraviny. Vyrábějí se typicky z ovocného koncentrátu, dále se přidávají nejrůznější konzervanty, stabilizátory, aromata a jiná chemie. V neposlední řadě se džusy silně doslazují cukrem či glukozovým či fruktózovým sirupem.

Suroviny (koncentrát) mohou při výrobě různě putovat po celém světě. Ano, existují i kvalitní a poctivější džusy, ale člověk musí velmi dobře vybírat a vědět, co má hledat. Ani magická formule „100% džus“ není tak neprůstřelná, jak by se mohlo zdát.

Mošt naproti tomu je obvykle nápoj domácí či regionální a jde o čistou šťávu vylisovanou přímo z čerstvého ovoce. Bez dalších přidaných látek, bez dalšího zpracování – pro zvýšení trvanlivosti však mohou být mošty pasterovány (zavařeny), což je poměrně velmi šetrná a nezávadná úprava. Mošty proto taky vypadají zcela jinak než většina kupovaných džusů. Jsou řidší, barva je „mdlejší“, mají typicky i kal a pěnu. Zkrátka jsou autentické. Nehýří jasnými barvami, nejsou křišťálově průzračné jako průmyslové šťávy a džusy.

Je mošt zdravý?

Domácí, nedoslazovaný mošt může být velmi bohatou zásobárnou různých minerálních látek a vitamínů. Při zpracování se jich mnoho zničí. V moštu nebude ve výsledku tolik těchto mikroživin jako v čerstvém, ze stromu právě utrženém ovoci.

Například vitamín C je v tekutině nestabilní, náchylný na vyšší teploty (pasterace) i delší skladování či styk s kovem (při drcení plodů apod.). Přesto v moštu v jisté malé míře zůstane a spousta jiných, odolnějších živin taky. V tekutém stavu jsme navíc ovoce obvykle schopní zkonzumovat více než v pevném.

Nedoslazovaný, kvalitní a domácí např. jablečný mošt může být dobrým zdrojem antioxidantů. Podle některých studií může být pití moštu prevencí rakoviny, mrtvice a infarktu, ale i neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Mošt může blahodárně působit na střevní mikroflóru, posílit imunitu, dokonce i regulovat hladinu glykémie (krevního cukru) či cholesterolu.

Jablečný mošt může obsahovat kolem 10 % přirozeného cukru. To není až tak málo a rozhodně není nutné pít ho po litrech. I zde platí: všeho s mírou. Sem tam sklenička dobrého, domácího moštu vám však rozhodně může jedině prospět. A podobně to platí i u šťáv či moštů z jiných druhů ovoce.

Jak využít šťávy a mošty z drceného a lisovaného ovoce?

Pokud máte drtičku na ovoce a lis, otevírají se vám mnohé možnosti zpracování ovoce a následných šťáv a moštů. Ty jsou samozřejmě vhodné i k přímé konzumaci, ale můžete si přidat nějakou tu práci navíc a vytvořit spoustu říznějších nápojů.

Jablečný cider

Cider bychom mohli označit za jakési jablečné „pivo“ či „víno“ a dnes už ho většině lidí není třeba představovat. V posledních letech se jeho obliba raketově šíří ze západní Evropy (doma je především ve Španělsku, Portugalsku, ale i Irsku či UK) i k nám.

Tento nápoj si přitom můžete snadno vyrobit i podomácku. Pokud už máte svou drtičku na ovoce a lis, není to žádný problém. Cider se vyrábí z vylisovaného jablečného moštu. Jak na to?

Jablečný mošt stočíte do vhodné kvasné nádoby (demižonu) a uzavřete kvasnou zátkou, která zabrání přístupu vzduchu. Toto vybavení musí být dokonale čisté. Kvašení můžete trochu vypomoci přidáním speciálních kvasinek. Hodí se to zvlášť, pokud máte málo trpělivosti anebo ne zcela ideální podmínky pro kvašení. Vhodná teplota pro kvašení by měla být mezi cca 14-18°C. Nesnažte se kvašení urychlit vyššími teplotami. Ani výrazně nižší teploty nejsou vhodné, protože kvašení je pak příliš pomalé.

Kvašení probíhá minimálně 3 týdny – dokud kvasná zátka nepřestane probublávat. Pro kontrolu můžete použít cukroměr. Po kvašení je třeba cider čířit – tedy zbavit kalů a nečistot. Nejjednodušší je to s použitím čířícího prostředku, ale lze použít i teplotní šok. Nečistoty klesnou na dno.

Čirý cider opatrně stočte do nové, čisté nádoby tak, aby kaly zůstaly na dně staré nádoby. Pak již můžete cider stáčet do lahví. Někdy se ještě do lahví přidává lžička cukru na dochucení. Experimentovat můžete i s přidáním cukru či koření (např. vanilky) již před kvašením.

Domácí ovocná vína

S pomocí drtičky na ovoce a lisu si můžeme udělat i mnoho jiných dobrot, než je cider. Například domácí vína z nejrůznějších druhů ovoce. Velmi oblíbené a tradiční je rybízové víno, ale vyrobit se dá i víno např. angreštové, broskvové či meruňkové, jeřabinové, malinové, hruškové, višňové, ba třeba i víno z černého bezu, lipových květů, šípků, nebo dokonce pampelišek.

Samozřejmě zde nemáme prostor popsat recepty na všechna tato zajímavá domácí vína. Ovšem poměrně komplexní databázi receptů najdete na internetu.

Starý dobrý „kalvádos“

Pokud máte rádi říznější nápoje, můžete si vyrobit např. jablečnou pálenku známou pod lidovým označením kalvádos, které odkazuje k normandskému nápoji calvados.

Na kalvádos potřebujete jablečný kvas. Zde je důležité říct, že kvasit můžete nechat i jen nadrcená jablka v plastových či dřevěných sudech nebo kvasných nádobách. Vyšší kvalitu výsledného produktu však získáte, pokud drť vylisujete a necháte kvasit až čistý mošt.

Kvasný proces probíhá pod kvasnou zátkou po dobu 2-3 měsíců při teplotě optimálně kolem 15°C. Kvasný proces můžete kontrolovat, ale kvas nemíchejte ani s nádobami nehýbejte. Neodstraňujte kvasný „koláč“, který se utvoří na povrchu. Ten opatrně odstraňte až po úplném vykvašení. Pak už stačí takto připravený kvas odvézt do kvalitní palírny.

Jak využít odpad z drcení a odšťavňování ovoce?

Při drcení a lisování či odšťavňování zeleniny a ovoce vám vždy zůstane spousta „odpadu“. Ten je přitom rozhodně škoda jen tak vyhodit. Tradičním řešením je ho přinejmenším dát do kompostu, potažmo využít jako krmivo pro hospodářská zvířata. Existují však i další možnosti.

Pokud například drtíte či odšťavňujete zeleninu (zejména kořenovou, jako je mrkev, celer, petržel), můžete zbytky použít na vývar. Stačí je orestovat, zalít vodou a vařit. Poté scedit či propasírovat. Vývar lze zamrazit či zavařit pro delší uchování. Další možností je zbytky zeleniny najemno namixovat a použít rovnou pro posílení a zahuštění základů polévek. Případně můžete tuto drť i usušit rozloženou na plechu či papíru (nebo ještě lépe v sušičce ovoce) a použít později.

Zeleninová drť se však dá použít i na různé speciální recepty – např. na zeleninové placičky, sušenky či tyčinky. Vyrobit si můžete i chutné zeleninové pomazánky. Ovocná drť se zas dá použít do některých ovocných koláčů či buchet. Zbytky z odšťavňování se dají využít i na přípravu výborného pečeného čaje. A rozhodně se dají vymyslet i další způsoby zužitkování těchto zbytků. Byla by věčná škoda je jen tak vyhodit.

Kde koupit kvalitní drtič ovoce?

Výběr osvědčených drtičů všech typů najdete v e-shopu Vinarskydum.cz, Expondo.cz nebo třeba Alza.cz.

Výrobci drtičů ovoce

Güde

Tento německý výrobce patří k nejoblíbenějším ve světě nářadí a nástrojů i díky skvělému poměru ceny a kvality. Nabízí i výběr drtičů ovoce.

Royal Catering

Specialista na potravinářské a gastro vybavení. Velký výběr, vysoká kvalita.

Kolik stojí kvalitní drtič ovoce?

Cena do 3 000 Kč

V této relaci pořídíte ruční mlýnky a drtiče spíše malého objemu. Vhodné převážně pro hobby a méně náročné použití.

Cena od 3 000 do 10 000 Kč

Střední objem. Drtiče ruční či na vrtačku. Vhodné pro hobby, poloprofesionální nebo i profi sféru.

Cena od 10 000 Kč

Elektrické a velkoobjemové drtiče. Vhodné především pro náročnější profi použití.

Populární drtiče ovoce