Glutathion

Co je glutathion a proč byste o něm měli vědět

Vaše tělo má svého vlastního superhrdinu, a dost možná jste o něm ještě neslyšeli. Glutathion (zkráceně GSH) je malá, ale mocná molekula, která se nachází v každé buňce vašeho těla. Odborníci mu neříkají „master antioxidant" jen tak pro nic za nic. Jde o nejhojnější antioxidant, který si lidský organismus vyrábí sám.

Z chemického pohledu je glutathion takzvaný tripeptid, tedy spojení tří aminokyselin: kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu. Vzniká především v játrech, což je mezi antioxidanty poměrně výjimečné, většinu z nich totiž musíme přijímat z potravy. Glutathion si ale tělo umí vyrobit samo, pokud má k dispozici dostatečný „stavební materiál".

A teď ta méně radostná zpráva: s přibývajícím věkem se jeho přirozená produkce v těle snižuje. Přispívá k tomu také stres, znečištěné prostředí, nadměrná konzumace alkoholu, nezdravý jídelníček nebo chronická onemocnění. Výsledkem je, že právě ve chvíli, kdy bychom glutathion potřebovali nejvíce, ho naše tělo vyrábí nejméně.

Jak glutathion funguje a co v těle vlastně dělá

Glutathion v těle plní tři klíčové role. Funguje jako silný antioxidant, posilovač imunity a důležitý hráč v detoxikačních procesech.

Jako antioxidant neutralizuje volné radikály, tedy nestabilní molekuly, které poškozují buňky a urychlují jejich stárnutí. Co je ale na glutathionu unikátní je, že pomáhá „recyklovat" další antioxidanty, jako je vitamín C nebo vitamín E, zpět do jejich aktivní formy. Jinými slovy, bez glutathionu by ani ostatní antioxidanty nefungovaly tak dobře, jak by měly. A jako bonus: dokáže recyklovat i sám sebe z oxidované formy zpět na tu aktivní.

V oblasti imunity glutathion podporuje správnou funkci bílých krvinek. Zejména lymfocytů a takzvaných NK buněk (natural killer), které patří mezi důležité složky přirozené obranyschopnosti těla. Klinická studie z roku 2015 (Richie et al.) zaznamenala u účastníků, kteří po dobu 6 měsíců užívali 1 000 mg glutathionu denně, více než dvojnásobné zvýšení aktivity NK buněk oproti skupině s placebem. Pilotní studie lipozomálního glutathionu (Sinha et al., 2018) pak pozorovala ještě výraznější nárůst této aktivity.

Třetí klíčovou úlohou je detoxikace. Játra (hlavní detoxikační orgán těla) obsahují ze všech orgánů nejvíce glutathionu. Ten se přímo podílí na vazbě a vylučování toxinů, těžkých kovů a dalších škodlivých látek z organismu. Nedostatek glutathionu může zvyšovat oxidační stres v játrech a přispívat k jejich poškození.

Zdravotní oblasti, ve kterých může glutathion hrát roli

Vědecký výzkum glutathionu se věnuje mnoha oblastem. Je důležité zdůraznit, že se jedná o doplněk stravy, nikoli lék, a výzkum stále probíhá. Přesto existují oblasti, kde věda naznačuje potenciální přínos:

Ochrana buněk před oxidačním stresem – Oxidační stres, tedy nerovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty, je spojován s řadou zdravotních obtíží i s procesem stárnutí. Glutathion je hlavním nástrojem, kterým se tělo proti tomuto stresu brání. Studie ukazují, že suplementace glutathionem může pomoci snížit markery oxidačního stresu v těle. Například pilotní studie lipozomálního glutathionu zaznamenala pokles jednoho z hlavních biomarkerů oxidačního stresu (8-isoprostanu) o 35 %.

Podpora jaterních funkcí – Vzhledem k tomu, že játra jsou hlavní „továrnou" i „skladem" glutathionu v těle, jeho dostatečná hladina je pro správnou funkci jater klíčová. Nízké hladiny glutathionu bývají pozorovány u řady jaterních obtíží.

Podpora imunitního systému – Jak jsme zmínili výše, glutathion ovlivňuje aktivitu klíčových imunitních buněk. Když má tělo dostatek glutathionu, imunitní systém může lépe reagovat na potenciální hrozby.

Zdraví pokožky – Glutathion je v posledních letech předmětem výzkumu i v oblasti dermatologie, především v souvislosti s jeho vlivem na melanin a pigmentaci pokožky. Několik klinických studií naznačuje potenciální vliv na tón pleti a její celkový stav, výsledky jsou však různorodé a závisí na formě, dávce i délce užívání.

Formy glutathionu v doplňcích stravy – jakou zvolit?

Ne každý glutathion je vstřebáván stejně. A právě forma, kterou zvolíte, může výrazně ovlivnit, kolik z něj se skutečně dostane tam, kde ho vaše tělo potřebuje. Na trhu najdete několik typů:

Redukovaný glutathion (L-glutathion, GSH) – Základní a nejběžnější forma. Má ale jednu slabinu. V trávicím traktu podléhá rozkladu enzymy, a proto se do krevního oběhu dostane jen malá část účinné látky. Starší studie (Allen & Bradley, 2011) používající tuto formu po dobu 4 týdnů neprokázala signifikantní zvýšení hladin glutathionu ani pokles markerů oxidačního stresu. Naproti tomu delší studie (Richie et al., 2015) při užívání po dobu 6 měsíců už pozitivní výsledky zaznamenala. To naznačuje, že u běžné formy může být potřeba dlouhodobějšího užívání.

Lipozomální glutathion – V současnosti považovaný za jednu z nejefektivnějších forem pro perorální podání. Účinná látka je „zabalena" v lipozomech, mikroskopických tukových váčcích, které ji chrání před rozkladem v trávicím traktu a umožňují lepší průnik do buněk. Pilotní klinická studie (Sinha et al., 2018) pozorovala zvýšení hladin glutathionu v krvi až o 40 % již po prvních dvou týdnech užívání.

S-acetyl glutathion – Stabilnější forma, u které acetylová skupina chrání molekulu glutathionu před rozpadem v zažívacím traktu. Díky tomu může lépe projít buněčnými membránami.

NAC (N-acetylcystein) – Nejde přímo o glutathion, ale o jeho prekurzor, tedy látku, ze které si tělo glutathion vyrábí. NAC dodává aminokyselinu cystein, která bývá při syntéze glutathionu limitujícím faktorem. Jedná se o jiný mechanismus, ale může být zajímavou alternativou nebo doplňkem.

Na co se dívat při výběru doplňku s glutathionem

Při výběru konkrétního produktu se vyplatí věnovat pozornost několika věcem: forma glutathionu (lipozomální nebo s-acetyl forma nabízí obecně lepší vstřebatelnost), dávkování (studie obvykle pracovaly s dávkami 250–1 000 mg denně), čistota a kvalita surovin, přítomnost certifikátů od nezávislých laboratoří a samozřejmě i transparentnost výrobce ohledně složení.

Přirozené způsoby, jak podpořit hladinu glutathionu

Doplňky stravy nejsou jedinou cestou. Hladinu glutathionu můžete podpořit i tím, co máte na talíři a jak žijete. Potraviny bohaté na síru (jako je brokolice, květák, kapusta, česnek nebo cibule) poskytují tělu cystein, klíčovou stavební látku pro tvorbu glutathionu. Avokádo, špenát a chřest patří mezi potraviny s přirozeně vyšším obsahem glutathionu. Také dostatečný příjem vitamínu C, selenu a kvalitní bílkoviny přispívá k tomu, aby tělo mělo dost „materiálu" na vlastní produkci.

A nezapomeňte na základy: pravidelný pohyb, kvalitní spánek a zvládání stresu. Zní to jako klišé, ale přesně tyto faktory mají na hladinu glutathionu prokazatelný vliv.

Zdroje

1. 1)
   Richie, J.P. Jr., Nichenametla, S., Neidig, W., Calcagnotto, A., Haley, J.S., Schell, T.D., & Muscat, J.E. (2015). Randomized controlled trial of oral glutathione supplementation on body stores of glutathione. European Journal of Nutrition, 54(2), 251–263. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24791752/
2. 2)
   Sinha, R., Sinha, I., Calcagnotto, A., Trushin, N., Haley, J.S., Schell, T.D., & Richie, J.P. Jr. (2018). Oral supplementation with liposomal glutathione elevates body stores of glutathione and markers of immune function. European Journal of Clinical Nutrition, 72(1), 105–111. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28853742/
3. 3)
   Allen, J., & Bradley, R.D. (2011). Effects of oral glutathione supplementation on systemic oxidative stress biomarkers in human volunteers. The Journal of Alternative and Complementary Medicine, 17(9), 827–833. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21875351/
4. 4)
   Al-Temimi, A.A., Al-Mossawi, A., Al-Hilifi, S.A., Korma, S.A., Esatbeyoglu, T., Rocha, J.M., & Agarwal, V. (2023). Glutathione for food and health applications with emphasis on extraction, identification, and quantification methods: A review. Metabolites, 13(4), 465. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10141022/
5. 5)
   Sonthalia, S., Daulatabad, D., & Sarkar, R. (2016). Glutathione as a skin whitening agent: Facts, myths, evidence and controversies. Indian Journal of Dermatology, Venereology and Leprology, 82(3), 262–272. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27088927/