Nádrže na dešťovou vodu

Jak vybrat nádrž na dešťovou vodu

Srážek v létě pomalu ubývá a počasí se stává stále nepředvídatelnějším. Je tedy rozumné s vodou hospodařit a uskladnit ji pro suchá období. Pokud využíváte zahradu k pěstování, můžete rostliny zalévat dešťovou vodou, která je měkčí, bez chemie a pro rostliny přirozená. Nádrží na dešťovou vodu existuje celá řada a my vám pomůžeme se v nich zorientovat. Pojďme na to!

Využití zásobníku na dešťovou vodu

Dešťovku nemusíte využívat jen k zalévání. Pokud chcete ještě více ušetřit za vodné a stočné a stát se méně závislými na veřejných zdrojích pitné vody, můžete dešťovou vodou splachovat toaletu nebo ji využívat k praní prádla či k úklidu domácnosti.

Voda z akumulační nádrže na dešťovou vodu je měkčí než klasická voda z vodovodu, a nezanáší tedy pračku vodním kamenem. Vzhledem k měkkosti dešťové vody také ušetříte za změkčovadla a vystačíte si s menším množstvím pracího prášku.

Využívání dešťové nádrže k jinému účelu než k zalévání zahrady však představuje konstrukčně i finančně náročnější řešení. To mimo jiné spočívá v instalaci dvojího potrubí, aby nedošlo ke kontaminaci pitné vody. Využívání dešťové vody pro jiné účely v domácnosti se tak vyplatí pouze u novostaveb, kdy finanční náročnost zčásti pokryje dotace. O jejích podmínkách se dočtete níže.

Druhy nádrží na dešťovku

Na trhu existuje celá řada nádrží na dešťovou vodu a může být problém se v nich zorientovat. Proto jsme pro vás připravili přehled typů nádrží, abyste si mohli vybrat tu, která nejvíce vyhovuje vašim potřebám. Rozdělili jsme je podle funkce, umístění a konstrukce.

Nádrž na dešťovou vodu podle funkce

To nejzákladnější dělení spočívá ve způsobu, jak nádrž s nahromaděnou vodou nakládá. Rozlišujeme dva typy:

• 1)
  Retenční nádrž na vodu (někdy označovaná také jako jímka na dešťovku) slouží ke krátkodobému zadržení dešťové vody, aby se přes pozemek nepřelila, nýbrž se pomalu vsakovala do půdy, případně do kanalizace či vodního toku. Retenční nádrž na dešťovou vodu neslouží k uložení vody na zalévání
• 2)
  Akumulační nádrž na dešťovou vodu v sobě skladuje zadrženou vodu, dokud ji nepoužijete na zalévání či pro jiné účely v domácnosti. Voda z ní samovolně neodtéká.

Nádoba na dešťovou vodu podle umístění

Existují dvě základní možnosti, kam nádrž na dešťovku umístit, a tomu odpovídají jednotlivá konstrukční řešení:

• 1)
  Zahradní nádrž na vodu – tedy klasický barel na dešťovku nebo sud na dešťovou vodu, který často vídáme na zahradách pod okapem. Jde o jednoduché, levné a poměrně praktické řešení pro zalévání, váže se k němu ale i několik nevýhod. Zejména je vidět a na zahradě nepůsobí zrovna estetickým dojmem. Kvůli umístění na přímém slunci a v teple se v něm také voda v létě může kazit a uvnitř se daří řasám.
• 2)
  Podzemní nádrž na vodu – umístěním nádrže pod zem uchováte naakumulovanou vodu čerstvou, bez zápachu a řas. Můžete ji tedy používat i k jinému účelu než k zalévání. Protože jímka na dešťovou vodu není vidět, nenarušuje design vaší zahrady. Toto řešení je samozřejmě řádově dražší než pořízení barelu na vodu i konstrukčně náročnější. Jistou alternativu mezi těmito dvěma představuje umístění barelu na vodu do sklepa.

Zásobník na dešťovou vodu podle konstrukce

Nádrž na dešťovou vodu můžete pořídit poměrně levně i za vysoké desítky tisíc korun. Cenu kromě velikosti nádoby ovlivňuje především typ konstrukce. Ten má vliv i na její životnost. Rozlišujeme tyto druhy:

Betonová nádrž

Nejdražší, ale také nejkvalitnější řešení. Betonová nádrž na dešťovou vodu je stabilní a vhodná do všech typů podloží včetně míst s vysokým zatížením a vyššími statickými nároky. Je velmi odolná a vydrží vám velice dlouho. Počítejte však s obtížnou manipulací a vykládkou a cenou, která převyšuje stejně velkou plastovou nádrž na vodu až o 15 000 Kč.

Plastová nádrž k obetonování

Tato alternativa betonových nádrží nabízí podobnou kvalitu a odolnost, ovšem s jednodušší manipulací. Plastová nádrž lze snadno přesunout na místo určení, je však třeba zajistit si provedení betonáže. Počítejte tedy s dodatečnými náklady za beton a jeho dopravu. Tato nádrž na dešťovou vodu je vhodná k umístění do jílovité zeminy bez výskytu spodní vody. Umístit ji můžete také do míst s vysokým zatížením a vyššími statickými nároky, jako jsou svahy či do blízkosti opěrných zdí.

Dvouplášťová plastová nádrž

Tuto nádrž můžete umístit i do půdy s výskytem spodní vody. Doporučuje se ukládat do jílovitého nebo jílovito-písčitého podloží. Stejně jako předchozí nádrže na dešťovku, i tuto je třeba obetonovat ze všech stran včetně prostoru mezi dvěma plášti. Navíc se kotví na základovou desku, proto počítejte s vyššími náklady za beton.

Samonosná nádrž na dešťovou vodu

Nejlevnější možností, která se však nehodí na každý pozemek, je retenční nádrž samonosná. Jak už její název napovídá, její hlavní výhodou je rychlá instalace bez potřeby obetonování. Stačí ji pouze usadit na základovou desku a obsypat zeminou. Z toho důvodu se však hodí pouze na rovinaté pozemky s klasickým podložím bez přítomnosti spodní vody.

Dotace na nádrž na dešťovou vodu

Pořízení podzemní nádrže na dešťovou vodu představuje poměrně vysokou investici, se kterou vám může pomoci dotace Dešťovka z programu Nová zelená úsporám Light. V závislosti na objemu nádrže na dešťovou vodu a jejím využití můžete od státu získat 26 000 Kč až 100 000 Kč. Nádrž na dešťovou vodu by měla být akumulační, podzemní a s velikostí 2 m3 až 10 m3.

Získání dotace má i další omezení. V případě starších domů k rekonstrukci získáte dotaci na využívání dešťovky pouze v případě, že dům zároveň zateplujete nebo instalujete fotovoltaický systém či jiné podporované zdroje energie. U novostaveb a domů do 24 měsíců od kolaudace získáte dotaci i samostatně, ovšem pouze v případě, kdy využíváte dešťovou vodu kromě zalévání ještě alespoň na splachování.

Objem nádrže

Pokud jste se rozhodli pro koupi zahradní nádrže na vodu, jistě váháte, jaký objem zvolit. Tuto klíčovou volbu není dobré podcenit, aby vám voda vystačila na všechny vaše aktivity, ale zároveň abyste zbytečně nepřeplatili za neúměrně velkou nádobu.

Objem nádrže na dešťovou vodu můžete spočítat dvěma základními způsoby:

• 1)
  Podle plochy střechy a vydatnosti srážek ve vaší lokalitě – nejčastější forma výpočtu, která zohledňuje váš konkrétní případ. Výpočet můžete provést například zde.
• 2)
  Podle velikosti zahrady – nejjednodušší způsob, který slouží jako hrubý odhad velikosti nádrže, kterou budete potřebovat, aby vám pokryla nároky na zalévání zahrady. Na každých 100 m2 zahrady počítejte 1 m3 nádrže. Tento výpočet však nezohledňuje, zda velikost vaší střechy a celkově klimatické podmínky dokážou zvolenou nádrž naplnit.

Pokud váháte, vždy raději zvolte větší nádrž na dešťovou vodu, než menší. Více informací o popsaných výpočtech včetně komplexnějšího výpočtu najdete ve videu:

Kvalita konstrukce

Kvalitu provedení ovlivňuje jak samotný materiál, tak i způsob výroby dešťové nádrže. Svařované nádrže umožňují výrobu na míru a jsou levnější, v místech spojení však hrozí vznik netěsností nebo prasklin. Oproti tomu monolitické nádrže na dešťovou vodu se vyrábějí z jednoho kusu plastu, což tato rizika eliminuje. Jejich žebrovaná konstrukce navíc působí proti protlačení stěn.

Tvar plastové nádrže na vodu

Tvar nádrže na dešťovou vodu předurčuje její umístění do určitého typu podloží, podobně jako konstrukční řešení nádoby. Pokud máte velký pozemek se spoustou možností, kam nádrž na dešťovou vodu umístit, můžete zvolit nádobu ve tvaru ponorky, kam se vejde spousta vody. V opačném případě sáhněte po tvaru sudu, který šetří místem, ale je k němu zapotřebí hlubší výkop. Do půdy s výskytem spodní vody se hodí ploché nádrže, které nezasahují hluboko do země.

Umístění nádrže na dešťovku

Při zvažování, kam nádrž na vodu umístíte, se vám hodí znát aktuální legislativu. Podle § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platí, že při umístění podzemní nádoby na dešťovou vodu u stavby určené pro bydlení musíte respektovat hranici nejméně 2 m od sousedova pozemku. Na nadzemní nádrže se nevztahuje žádné omezení.

Příslušenství

Pokud zvolíte podzemní nádrž na vodu, nevyhnete se nutnosti dokoupit alespoň základní příslušenství, jako jsou:

• 1)
  filtrační zařízení - chrání vstup dešťové vody do nádrže před napadáním listů či jiných nečistot. Vybrat si můžete mezi nátokovým filtrem, který je levnější, ale složitější na údržbu, a filtrační šachtou, která se nachází samostatně před nádrží a čistí se o poznání snadněji;
• 2)
  dodatečná filtrace - využijete ji pouze, pokud hodláte využívat dešťovou vodu i k jinému účelu než k zalévání;
• 3)
  čerpadlo - nezbytné pro distribuci vody. Na zálivku zahrady postačí klasické ponorné čerpadlo s plovákem na vypínač, který je třeba před čerpáním zapnout. Při využívání dešťovky pro další účely je dobré napojit čerpadlo trvale na elektrickou síť a pořídit ponorné automatické čerpadlo.