Nejlepší teplovzdušné ventilátory

Jak vybrat horkovzdušný ventilátor

Teplovzdušný ventilátor je šikovná pomůcka, s níž se můžete ohřát v nejrůznějších vnitřních prostorách. Poměrně výmluvné označení napovídá, že princip fungování se nebude zásadně lišit od "větráků".

Letní ventilátory vzduch jen rozhánějí. Tepelné ventilátory ho ovšem musejí nejdříve ohřát. Základní a nejdůležitější částí je tedy topné těleso. Následuje samotný ventilátor, který může být dokonce i v provedení bez klasických lopatek. Některé modely nabídnou i zajímavou výbavu. Podle jakých měřítek si vybrat ten nejlepší?

Výhody a nevýhody teplovzdušného ventilátoru

Tepelné ventilátory umožňují rychlou, rovnoměrnou a účinnou distribuci tepla. Díky tomu je ohřev prakticky okamžitý. I promrzlé prostory se mohou stát obyvatelnými takřka instantně. Další důležitou výhodou je naprostá jednoduchost použití. Obvykle v kombinaci s mobilitou.

Tento druh topení se nemusí nijak montovat ani instalovat. Nepotřebuje žádné přípojky nebo rozvody. Jen zásuvku a elektrickou energii. Typické jsou taky kompaktní rozměry. Teplovzdušné ventilátory existují ve zcela minimalistických, stolních, volně stojících a sloupových i jiných provedeních – většinou neváží víc než pár kilogramů a je velmi snadné je přemístit. Některé modely jsou vysloveně cestovní.

Má tohle řešení i nějaké nevýhody? Jako vždy platí, že se nic neobejde bez odvrácené stránky. I tepelné ventilátory přinášejí určitá úskalí. V první řadě je to relativně značný odběr – tedy spotřeba – elektrické energie. Rozhodně nejde o dvakrát ekonomický způsob topení, který by se hodil pro stálé nebo dlouhodobé vytápění domácnosti. Tyto přístroje jsou skutečně vhodnější spíše pro nárazové, krátkodobé či nouzové použití. Jak moc jsou tepelné ventilátory (ne)úsporné, se ještě dozvíte v samostatné kapitole.

Další nevýhodu představuje krátkodobý efekt vytápění. Je to podobné jako u letního ventilátoru. V momentě, kdy větrák vypnete, přestává ochlazovací efekt účinkovat. Svým konceptem nejsou ani teplovzdušné modely schopné akumulovat teplo a zajistit přetrvávající účinek. Ohřívají, pouze když jsou zapnuté.

Kde a kdy se hodí horkovzdušný ventilátor?

Kombinace uvedených výhod a nevýhod činí z tepelných ventilátorů skvělý prostředek pro konkrétní místa a situace. Zejména pro operativní a krátkodobé použití. Vysoká flexibilita, rychlý nástup účinku a mobilita. To jsou vlastnosti, které můžete plně využít. Třeba když se potřebujete ohřát při práci v zimě v garáži, zahradním domku či nevytápěné dílně, skleníku nebo i kanceláři. Případně na jakémkoli jiném vnitřním pracovišti.

Další možný okruh použití je v nejrůznějších rekreačních zařízeních. Zahradní chatky a chaty, chalupy, karavany a jiné obytné vozy apod. Zde všude je možné použít elektrický ohřívač vzduchu k účinnému přitápění. Nebo taky pro překlenutí doby, než prostor dostatečně vyhřeje primární topidlo, třeba krb. Ten sice nabízí stálejší a ekonomičtější teplo, ale s výrazně pomalejším nástupem.

Malé a méně výkonné modely mohou posloužit jako stolní topidlo pro velmi lokální, přímý ohřev. Větší a výkonnější sloupové či jiné volně stojící jednotky mohou obstarat celou místnost. Některé i poměrně rozměrnou. Teplovzdušné ventilátory tedy nabízejí víc než dost možných způsobů použití.

Lze používat horkovzdušné ventilátory i ve venkovním prostředí?

Pro tyto účely jsou vhodné jiné typy topidel, například zářiče a podobně. Ventilátor by nebyl příliš efektivní. Navíc většina těchto přístrojů nedisponuje dostatečnou ochranou proti vlhkosti. Použití tepelného ventilátoru v exteriéru tudíž není ideální řešení.

Typy horkovzdušných ventilátorů

Zde se zaměříme na varianty teplovzdušných ventilátorů. A to především z hlediska zpracování a konstrukce, nikoli výkonu nebo druhu topného tělesa. Těmto důležitým faktorům se budeme věnovat až později.

Když se podíváte na současný sortiment, najdete poměrně velmi pestrou a různorodou paletu přístrojů. Teplovzdušný ventilátor by měl být mobilní a kompaktní zařízení, čímž se liší od stálých topení a velkých, statických konvektorů.

Dále by měl fungovat na principu foukání horkého vzduchu pomocí topného tělesa a ventilátoru. To je zas rozdíl oproti např. infrazářičům nebo různým sálavým topným panelům.

V neposlední řadě by měl taky splňovat podmínku snadného zprovoznění. Tedy uvedení do chodu i okamžité účinnosti bez potřeby složitější instalace nebo dalších zařízení. Oproti např. teplovzdušným ventilátorům ke krbu či axiálním ventilátorům. Podle těchto klíčových podmínek jsme taky vybírali ventilátory do našeho testu.

Konstrukčních variant může být i při těchto kritériích více.

Stolní tepelné ventilátory

Malé, kompaktní, velmi mobilní. Jde o jeden z nejoblíbenějších typů. Název „stolní“ odkazuje především na jejich drobné rozměry a možnost zejména lokálního ohřevu v menších prostorách. Účinnost bývá u kvalitních modelů překvapivě dobrá. Některé výrobky totiž dosahují velmi vysokého příkonu i 2 kW, nebo dokonce více. V malém těle se tak skrývá nečekaně mnoho tepla. Výhodou tohoto řešení bývá i velmi dostupná cena. Většinu modelů pořídíte do 500 nebo 600 Kč.

Sloupové horkovzdušné ventilátory

Velmi elegantní a populární provedení. Design je podobný jako u letních sloupových ventilátorů. Často jde o velmi elegantní a stylové kousky, které plní nejen účel praktického topidla, ale i vkusného a zajímavého doplňku. I díky tomu se hodí spíše do domácností či rekreačních zařízení nebo reprezentativních pracovišť než např. do dílen, garáží apod.

Sloupové modely jsou často velmi dobře vybavené různými funkcemi. Nabídnou třeba i dálkové ovládání nebo rozhraní pro spojení s mobilní aplikací atd. Jde o řešení vhodné pro náročnější použití a uživatele, čemuž taky odpovídá vyšší cena – od cca 1 000 Kč výše.

Teplovzdušný ventilátor do zásuvky

Velmi drobné a zajímavé zařízení. Pointa spočívá v tom, že ventilátor má přímo na těle vidlici pro zapojení do zásuvky. Nemá tedy kabel. Podobně jako třeba elektrický odpuzovač komárů zařízení zůstává přímo v zásuvce.

Podobně jako stolní verze je i tento typ určen pro lokální ohřev a díky obvykle elegantnímu vzhledu se může uplatnit třeba i jako sekundární zdroj tepla v domácnosti. Zvláště v místech, která nejsou dostatečně vytápěna z primárního zdroje. Může to být například koupelna, toaleta, ale třeba i pracovní stůl nebo jakékoli jiné místo, kde se chcete krásně ohřát.

Existuje teplovzdušný ventilátor na baterie?

Pravděpodobně byste marně hledali zařízení napájené např. tužkovými bateriemi nebo integrovaným dobíjecím akumulátorem. Důvod je prostý. Tato topidla mají vysokou spotřebu a využití baterie by nebylo efektivní. Existuje však specifický typ mini horkovzdušných ventilátorů s 12V přípojkou. Ty lze napájet například z autobaterie. Umožňují tak vyhřívat vnitřek vozu.

Topná tělesa

Topné těleso je zásadní součástí horkovzdušného ventilátoru. U většiny cenově dostupnějších modelů těchto zařízení se můžete setkat s levnějším a jednodušším odporovým tělesem, resp. spirálou. Odporové těleso tvoří drát, který se rozžhavuje na vysokou teplotu. Horko je pak proudem vzduchu z ventilátoru odváděno do prostoru.

Ventilátor s tímto topným systémem využívá velmi vysokých teplot. Ventilátor musí být dostatečně výkonný, aby teplo odvedl. Nevýhodou je pak typicky vyšší hlučnost provozu, ale i možný zápach, který vzniká pálením prachu. Tento přístroj více vysušuje vzduch. Nemusí být příjemný alergikům, astmatikům a jiným osobám citlivým na kvalitu ovzduší. Další nevýhodou je nižší efektivita, která se odráží ve větší spotřebě těchto zařízení.

Další možností je pak keramické topné těleso (PTC). Nevýhodou zde bývá vyšší pořizovací cena zařízení. Na druhou stranu dosahuje takový přístroj v mnoha ohledech větší „kultivovanosti“ provozu. Efektivnější spotřeba, nižší teploty, menší proud vzduchu, a tudíž menší hlučnost. Takové výhody modely s keramickým topným tělesem nabízejí.

Kromě toho nedochází k takovému přepalování prachu a vysoušení vzduchu. Topidla s PTC tělesem lépe snášejí i citlivější uživatelé. Pokud vás tedy příliš netlačí rozpočet a máte větší nároky, hledejte spíše model s keramickým tělesem.

Výkon ohřívače vzduchu

Výkon je stěžejním faktorem výběru. Přímo se odvíjí od příkonu – tedy spotřeby elektrické energie. Čím vyšší příkon, tím vyšší lze očekávat „výhřevnost“. Většina horkovzdušných ventilátorů disponuje příkonem od cca 300 W do 2 000 W.

Konkrétní efektivita a reálná výkonnost topení bude u každého modelu pochopitelně záviset i na řadě dalších parametrů. Na kvalitě zpracování, typu tělesa apod. Přesto je možné podle hodnot příkonu odhadnout, zda bude daný model vhodný pro vámi zvolené účely.

• 1)
  Cca 400 W nebo méně – Jde o topidla pro nenáročné, vysloveně lokální použití v malých prostorách. Patří sem obvykle drobné až mini horkovzdušné ventilátory do auta, do koupelny či na WC. Případně velmi slabé stolní modely. Časté je provedení pro zapojení přímo do zásuvky. Vytopit lze cca 10-15 m2
• 2)
  400 W až 1000 W – Stále jde o menší teplovzdušné ventilátory. Zvládnou obstarat místnost o rozloze okolo 20, max. 25 m2. Hodí se do menších dílen a pracoven nebo pokojů v domácnosti. Spíše pro přihřívání. Obvykle jde o malé stolní nebo zásuvkové modely.
• 3)
  Do 2000 W – Většina výkonnějších stolních a sloupových modelů nabídne 1 500 W nebo více. Tyto horkovzdušné ventilátory už jsou schopné zvýšit teplotu i ve středně velkých prostorách. Někdy i o rozloze 40 m2 (cca 100 m3) nebo více. Hodí se do domácnosti, na chatu apod.

Termostat a regulace rychlosti ventilátoru

Mezi základní funkce, které najdete na většině horkovzdušných ventilátorů, patří jednoznačně regulace výkonu topného tělesa. Dále nastavení rychlosti ventilátoru. Samozřejmě, že konkrétní podoba a možnosti těchto funkcí se liší.

Levnější a základní modely nabídnou například jen možnost přepínání mezi dvěma úrovněmi příkonu (např. 1000 nebo 2000 W) a dvě rychlosti ventilátoru (čili stupně intenzity proudění vzduchu jako u letních ventilátorů). Ty nejobyčejnější jen funkci vypnout/zapnout.

Pokročilejší modely mohou naopak umožňovat plynulou regulaci nebo i nastavení konkrétní teploty pomocí termostatu. Nejlépe bývají vybavené především stylové sloupové modely a nezřídka i drobné zásuvkové modely. Klasické stolní tepelné ventilátory sázejí častěji na jednodušší, základní provedení.

Další funkce teplovzdušného ventilátoru

Některé lepší teplovzdušné ventilátory mohou nabídnout i širší paletu funkcí. Kromě již zmíněného termostatu, který umožňuje nastavení konkrétní cílové teploty, je to například vzduchový filtr, oscilace, studený provoz nebo časovač.

• 1)
  Vzduchový filtr potěší zejména alergiky anebo obecně uživatele, kteří dbají na kvalitu ovzduší. Zachytává prach a vytápění je díky tomu šetrnější.
• 2)
  Časovač pak umožňuje nastavení doby chodu. Nejčastější rozpětí je 1 až 12 nebo i 24 hodin. Ventilátor se poté sám vypne.
• 3)
  Oscilace je funkce, kterou jistě znáte z běžných letních ventilátorů. Lopatky se zkrátka natáčejí tak, aby docházelo k rovnoměrnější distribuci vyfukovaného vzduchu.
• 4)
  Studený provoz je jednoduše funkce, kdy lze ventilátor spustit samostatně – bez topného tělesa. Stává se z něj tudíž letní větrák a plní dvě funkce, což je jistě praktické. Funkce tak zvyšuje využitelnost zařízení na v podstatě celý rok.

Ovládání horkovzdušného ventilátoru

Ovládání levnějších ventilátorů bývá mechanické. Základní funkce se nastavují spínači nebo regulačními kolečky – to je případ většiny stolních modelů. Další možností je ovládání elektronické/digitální. V takovém případě mívá zařízení i displej a často je k dispozici více funkcí. Například časovač, termostat apod. Hodnoty lze sledovat na displeji (obvykle LED). Ovládání probíhá opět většinou pomocí tlačítek. Dotykové displeje se u těchto zařízení zatím příliš nevyskytují.

Některé – nejčastěji sloupové, ale třeba i zásuvkové – modely lze ovládat i pomocí dálkového ovládání. To bývá součástí příslušenství. Další a pokročilejší možností je pak propojení s aplikací v mobilním telefonu. Provádí se přes rozhraní Bluetooth nebo Wi-Fi. Takový horkovzdušný ventilátor oceníte jako součást moderní chytré domácnosti.

Bezpečnost

Protože teplovzdušný ventilátor pracuje s vysokými teplotami, musí být zajištěna bezpečnost provozu. Základem je teplotně odolné zpracování a bezpečnostní mřížka, která představuje překážku mezi uživatelem a topným tělesem. Dále jsou běžnou součástí i základní bezpečnostní pojistky.

Pojistka proti přehřátí automaticky vypne motor v případě dosažení určité přednastavené mezní teploty. Pojistka proti převržení pak vypne zařízení v případě, že se dostane do náklonu nebo nesedí pevně na podstavných nožkách. Minimálně tyto bezpečnostní pojistky by měl kvalitní tepelný ventilátor rozhodně mít.

Spotřeba

Spotřebu elektrické energie udává hodnota příkonu, o které jsme se již bavili v kapitolce o výkonu. Teplovzdušné ventilátory nejsou příliš ekonomická zařízení. Spotřebou jsou srovnatelné se spotřebiči, jako je vysavač nebo i rychlovarná konvice.

Častý a dlouhodobý provoz tak na vyúčtování za energie nejspíš poznáte. I z toho důvodu jsou tato topidla vhodná spíš pro krátkodobé a nárazové použití, jak jsme zmiňovali výše.

Hlučnost

Hluk vydávají především lopatky ventilátoru a běžně je srovnatelný s hlukem letních větráků. V závislosti na kvalitě zpracování a zvoleném stupni rychlosti se hluk může pohybovat cca v rozmezí od docela příjemných cca 25 dB až po 40 nebo i více dB.

Ani to však není nic zvlášť dramatického (lze srovnat s hlukem lednice nebo tlumenějším hovorem). Vyšší hladina hlučnosti může u těchto zařízení představovat problém spíš v noci nebo při soustředěné práci než za běžných okolností.

Levný horkovzdušný ventilátor Sencor SFH 6011RD