Nejlepší externí pevné disky

Jak vybrat externí pevný disk

Hlavními parametry, které udávají správnou volbu přístroje, jsou kapacita, rozměr, rychlost otáčení, případně rozhraní, kterým je produkt osazen. Základem je také volba mezi klasickými HDD disky a dražšími, ale odolnějšími SSD zařízeními.

Kritéria výběru externího disku

Typ disku

V současné době se na trhu vyskytují dva typy disků, SSD (Solid-State Drive) a HDD (Hard Disk Drive), které se od sebe liší kromě způsobu fungování především odolností a rychlostí práce. Zatímco produkty na bázi HDD pracují na principu několika nad sebou umístěných rychle rotujících ploten, SSD disky naopak fungují na bázi paměťového systému.

Externí HDD disky

Externí SSD disky

Kapacita a rozměr

Základní parametr pro výběr toho správného disku představuje jeho kapacita. Před nákupem je tak dobré zvážit, kolik dat uživatel při práci a zábavě ukládá, a podle toho zvolit ten správný typ. V současnosti se na trhu vyskytují zařízení o kapacitě od 16 GB do 8 TB a více, čímž je zajištěna vysoká variabilita výběru.

S množstvím dat, které je možné na disk uložit, úzce souvisí jeho rozměr. Ten se udává v palcích a standardní velikosti zařízení jsou 1.8“, 2.5“ a 3.5“. Ačkoliv obecně platí, že čím větší místo je k dispozici, tím lépe, je vhodnější vybírat s rozmyslem. Velkokapacitní jednotky jsou méně skladné a samozřejmě mnohem dražší.

Modely menších rozměrů jsou nabíjeny přímo při připojení prostřednictvím USB, větší disky vyžadují ke svému chodu připojení k elektrické síti.

Množství otáček

Tento parametr je specifický pouze pro výběr modelu z kategorie HDD. Rychlost, jakou se jednotlivé plotny točí, totiž ovlivňuje komfort při zápisu dat. Zatímco malá zařízení mívají dostačující rychlost otáček okolo 5600 za minutu, u velkých disků je vhodné směřovat k hranici 7200 RPM. Přístroje s nižšími počty otočení za minutu mohou mít výrazně prodlouženou dobu práce a tím si vynucují třeba i několikaminutové čekání při plnění úlohy.

Rozhraní externích disků

Standardně se externí disky připojují k PC či notebooku prostřednictvím USB. V současné době se však na trhu vyskytují kromě typů USB 2.0 a 3.0 také další možnosti připojení. Jejich použití však bývá obvykle limitováno na určitý segment trhu či prostředí. Před výběrem toho správného rozhraní je nutné nejprve zkontrolovat vlastní počítač, zda jej podporuje. Jinak se totiž může stát, že úplně nová externí jednotka bude k ničemu.

S typem rozhraní souvisí také přenosová rychlost. V následující tabulce je možnost porovnat odhady rychlostí jednotlivých formátů přenosu a četnost jejich výskytu v discích běžně dostupných na trhu:

Důležité poznámky k rozhraním

Při orientaci v USB standardech je dobré vědět, že došlo k přejmenování starších verzí. USB 3.0 se nyní oficiálně označuje jako USB 3.2 Gen 1 a USB 3.1 jako USB 3.2 Gen 2. Rychlosti uvedené v tabulce jsou teoretická maxima. Reálné rychlosti závisí především na typu použitého disku.

Prakticky dosahují HDD disky obvykle rychlostí 100-200 MB/s kvůli mechanickým omezením. Klasické SSD disky s SATA rozhraním zvládnou 400-600 MB/s, zatímco nejmodernější externí SSD disky s NVMe technologií v USB boxech mohou dosáhnout až 2000 MB/s.

Co se týče konektorů, setkáte se především s tradičními obdélníkovými USB-A konektory a moderními oválnými USB-C konektory, které jsou reverzibilní a postupně se stávají standardem. Starší Micro-USB konektory pro kompaktní zařízení postupně ustupují.

Kompatibilita a doporučení: Všechna USB rozhraní jsou zpětně kompatibilní, ale rychlost se vždy přizpůsobí nejpomalejšímu článku v řetězci (port, kabel nebo zařízení). Pamatujte, že USB-C konektor může podporovat různé standardy, proto vždy kontrolujte specifikace. V současnosti doporučujeme volit minimálně USB 3.2 Gen 1 pro běžné použití, USB 3.2 Gen 2 nebo vyšší pro rychlé SSD disky a preferovat USB-C konektory pro budoucí kompatibilitu. USB 2.0 a starší standardy se již nevyplatí.

Pozn. Nutno ovšem zmínit, že obvykle výrobci u svých produktů přenosové rychlosti neuvádějí, protože ty jsou ovlivněny řadou faktorů. Je tak nutné spolehnout se na odhady vyplývající z parametrů jednotlivých rozhraní.

Použitý materiál

Určitý význam má také materiál, ze kterého je pevný disk vyroben. Obvykle se používá plast, který je typický především pro cenově nejdostupnější modely. Vzhlednějším a zároveň efektivnějším materiálem je hliník, který je schopen nabídnout kromě oku lahodícího vzhledu také odvádění přebytečného tepla z disku. Tím zaručí jeho delší životnost a bezproblémový chod i v náročnějších podmínkách.

Ochrana dat

Vzhledem k tomu, že uživatelé na své externí jednotky ukládají často i ta nejcitlivější data, je potřeba mezi důležitá kritéria výběru zahrnout také způsob, jakým jsou chráněna. Nejmodernější ochranné prvky zahrnují kromě obligátních hesel kupříkladu čtečku otisku prstů.

Na úrovni samotného počítače je pak hlavním ochranným mechanismem především šifrování dat. To zabraňuje otevření obsahu disku na jiných počítačích než těch, které jsou k tomu určeny existencí klíče, kterým je možné data zpřístupnit.

Externí disky jsou také chráněny před nárazy a pády, které by mohly ohrozit bezpečný zápis při náhlém přerušení práce. Významné jsou nejrůznější podložky a obaly, které mají za úkol mírnit náraz a omezit případné poškození produktu.

Představení Samsung T5 portable SSD disk